Workshop CESTI 2013
Uspořádání workshopu.
Bílý, P. (por.) - Frantová, M. (por.) - Kohoutková, A. (por.)
http://www.cesti.cz/index.php?page=wc13
Workshop CESTI 2014
Uspořádání workshopu.
Bílý, P. (por.) - Frantová, M. (por.) - Kohoutková, A. (por.)
http://www.cesti.cz/index.php?page=wc14
Workshop CESTI 2015
Uspořádání workshopu.
Bílý, P. (por.) - Frantová, M. (por.) - Kohoutková, A. (por.)
http://www.cesti.cz/index.php?page=wc15
Další výsledky na http://www.cesti.cz/index.php?page=katalogy_nebezpeci
Doporučení ohledně uplatnění vysokorychlostního deflektografu v podmínkách
Typ výsledku: O – ostatní 2016
Zpracovatel: Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Byly zkoumány možnosti použití zařízení TSD k měření průhybů a hodnocení únosnosti vozovek na síťové úrovni. Vznikla výzkumná zpráva shrnující výsledky získané v průběhu tří let. Byla provedena rozsáhlá rešerše zahraničních zkušeností s měřením TSD a vyhodnocováním dat změřených tímto zařízením. Byla provedena měření zařízením TSD a srovnávací měření s rázovým zařízením FWD, a to v Itálii, na Slovensku a v České republice. Byla zkoumána použitelnost dat z měření zařízením TSD, včetně nalezení korelace mezi průhyby změřenými zařízením TSD a FWD.
Potvrdilo se, že zařízení TSD je schopno produkovat výsledky, které dostatečně korelují s výsledky měření rázovým zařízením FWD. Po zhodnocení všech výsledků získaných v průběhu posledních tří let lze doporučit využití zařízení TSD pro hodnocení únosnosti vozovek na síťové úrovni.
Vliv přepravovaného materiálu na přesnost měření WIM
Typ výsledku: O – ostatní 2016
Zpracovatel: Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Byly zvoleny materiály, u kterých lze předpokládat jejich pohyb v průběhu přepravy, zejména v důsledku náhlé změny rychlosti vozidla. Současně byly vytipovány přepravní prostředky, které z hlediska technologických požadavků na přepravu neumožňují řádné uchycení nákladu. Jednotlivá vozidla po naložení byla zvážena na mostových váhách a na váhách s neautomatickou činností tř. př. IIII, na kterých byla stanovena hmotnost na jednotlivé nápravy. Následná dvě vážení byla provedena po absolvování jízdy v běžném silničním provozu, včetně požadavku náhlého zpomalení.
Z vyhodnocení výsledků měření devíti různých materiálů vyplývá, že k největšímu posunu naloženého materiálu došlo u popílku, řepky a vápna. Výsledky byly uplatněny v rámci novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Pracovníci CDV se také podíleli na vypracování nové mezinárodní normy NMI: Specifications and test procedures for Weigh–in Motion Systems.
Výběr úseků vozovek pro následující dlouhodobé sledování
Typ výsledku: O – ostatní 2016
Zpracovatel: Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
V roce 2016 bylo zahájeno systematické dlouhodobé sledování vozovek. První krok, který bylo potřeba učinit, bylo určit typy vozovek pro sledování, časový horizont sledování a vybrat úseky, technologie a zkoušky, které bude sledování zahrnovat. Při hodnocení úseků se mimo vizuální prohlídky využívající záznam obrazu počítá i s podrobnou diagnostikou.
Sledování je zaměřeno především na vozovky s cementobetonovým krytem. Bylo vybráno 5 úseků pro tyto účely: D1 u Ivanovic u Hané, D1 u Domašova, D5 u Plzně, D35 u Olomouce, D46 u Vyškova. V rámci WP1 bude prováděno sledování vozovek s asfaltovým krytem. Půjde především o úseky vybudované s vysokým podílem R-materiálu nebo s použitím nízkoteplotních směsí.
Výsledek má formu zprávy popisující vybrané úseky a předpokládané metody sledování.
Evakuační scénáře a optimalizace únikových cest při požárech v tunelech v závislosti na šíření ohně a toxických látek
Typ výsledku: O – ostatní 2016
Zpracovatel: Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Výzkumná zpráva shrnuje vlastnosti použitelných softwarových nástrojů pro analýzu evakuačních scénářů a optimalizaci únikových cest v tunelech s využitím požárních modelů. Zpráva navazuje na předchozí výzkumnou zprávu vytvořenou v roce 2015, která byla zaměřena na softwarové nástroje pro požární modely. Ve zprávě je provedena evakuační studie vzorového tunelu s vlakovou soupravou. Získané poznatky slouží pro konkretizaci obsahu certifikované metodiky pro strategie bezpečné evakuace posádek vozidel při požárech v tunelech, která vznikne v roce 2017. Metodika umožní použití simulací pokročilých modelů vzniku a šíření požáru v uzavřených prostorech tunelových staveb.
Operační manuál pro realizaci kritérií nákladů životního cyklu v průběhu přípravných a realizačních prací
Typ výsledku: O – ostatní 2016
Zpracovatel: Fakulta stavební ČVUT v Praze
Byl navržen postup hodnocení staveb na základě LCC a doporučeny výstupy jednotlivých kroků. Navržený postup hodnocení byl aplikován na zadání jednoho z členů CESTI, společnosti DT Výhybkárna, pro hodnocení železničních výhybek. Zvláštní pozornost byla věnována LCC při zadávání veřejných zakázek a podpoře udržitelnosti prostřednictvím LCC.
Pokročilé rizikové modely pro predikci rizika požáru v silničních tunelech
Typ výsledku: O – ostatní 2016
Zpracovatel: Fakulta stavební ČVUT v Praze
V rámci projektu CESTI je zpracovávána metodika pro rizikovou analýzu tunelů zachvácených požárem. Snahou autorů je navrhnout řešení pokud možno jednoduché, přitom však vystihující skutečnost. Ve vytvořeném výsledku – odborném článku, který byl uveřejněn v časopise BETON TKS, je riziko považováno za pravděpodobnou škodu způsobenou požárem v ostění tunelu. V první části příspěvku věnované pravděpodobnostním aspektům analýzy je dopravní proud popsán jako Markovův řetězec sdružených stavů tvořených kombinací nákladních vozů/autobusů (TB) a osobních vozů (PC) ze sousedních pruhů. Mohutnost požáru je měřena tepelným výkonem a jeho diskrétním rozdělením pravděpodobnosti. Četnost požárů je vystižena intenzitou λ_f. Dalšími parametry modelu jsou hustota dopravního proudu AADT, délka tunelu L, procentuální zastoupení TB a počet pruhů. V druhé části, zaměřené na poškození ostění, jsou kombinovány dva modely transportu tepla a vlhkosti, a to Bažantův-Thonguthaiův a Künzelův-Kiesslův, k predikci tloušťky odprysku betonu a objemu betonu poškozeného teplotou, která překročila jistou úroveň θ ̅. Model byl validován na velkých vzorcích v peci. Data pro tepelné zatížení byla odvozená ze čtyř velkorozměrných zkoušek v tunelu v Runehamaru, statistická data poskytly rozsáhlé studie v Rakousku a Itálii.
Workshop CESTI 2016
Uspořádání workshopu.
Pořadatel: Petr Bílý, Alena Kohoutková – Fakulta stavební ČVUT v Praze
http://www.cesti.cz/index.php?page=wc16
Vzorové příklady uplatnění systémů kontinuálního monitorování
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Josef Stryk, Michal Janků, Jiří Novotný, Aleš Frýbort – CDV v.v.i.,
Vít Šmilauer – Fakulta stavební ČVUT v Praze
Na webových stránkách projektu CESTI http://www.cesti.cz jsou uvedeny vzorové příklady uplatnění systémů kontinuálního monitorování, zejména:
• osazení tenzometrů a teplotních čidel do cementobetonového krytu vozovky na dálnici,
• příklad stanice pro vážení vozidel za pohybu WIM,
• systém na ochranu tunelů před poškozením vjíždějícími vozidly (kontrola rozměrů),
• meteostanice,
• termografický monitoring v nočních hodinách apod.
Jednotlivé příklady mají následující členění: důvod provádění měření, sledovaná část konstrukce, provádění měření, výstupy z měření a závěr.
Probíhala spolupráce s firmami, které se zabývají osazením příslušné techniky a monitorováním vývoje stavu sledovaných parametrů.
Doporučení pro konfiguraci systému WIM a možnosti jeho rozšířeného uplatnění
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Emil Doupal, Jiří Novotný – Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Zpráva shrnuje aktivity a výsledky, které byly dosaženy za celou dobu řešení, se zaměřením na rok 2019. Popsány jsou zejména následující aktivity/výsledky:
- mezinárodní konference IC WIM č. 6 v Praze 19.- 23.5. 2019 , jejímž spoluorganizátorem bylo CDV,
- spolupráce s firmou AŽD Praha při upřesnění požadavků na vozovku v souvislosti s výstavbou WIM stanic,
- seminář na CDV 30.10.2019 pro pracovníky ŘSD, Policie, Sdružení automobilových dopravců ČESMAD,
- konfigurace WIM stanic (viz metodika zpracovaná CDV) a možnosti nových WIM senzorů,
- možnosti kombinace WIM s dalšími systémy – ochrana mostů, zapojení dat z jednotlivých stanic do komplexního systému sledování apod.,
- doporučení a další kroky.
Metodika pro navržení a provoz systémů kontinuálního monitorování silnic, mostů a tunelů
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Josef Stryk, Michal Janků, Jiří Novotný, Aleš Frýbort – CDV v.v.i.
Vít Šmilauer, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Metodika z roku 2015 byla aktualizována a certifikována Ministerstvem dopravy. Na webových stránkách projektu CESTI, na které se odkazuje tato metodika, jsou uvedeny vzorové příklady uplatnění kontinuálního monitorování – viz výsledek TE01020168V071. Metodika obsahuje předepsanou strukturu pro jejich popis a také jeden konkrétní vzorový příklad uplatnění.
Zpráva k této aktivitě popisuje další související činnosti prováděné v roce 2019, zaměřené zejména na problematiku diagnostiky stavu předpjatých betonových mostních nosníků, uplatnění systémů pro monitoring posunu objektů a svahů, průhybů atd., možností termografického monitoringu apod.
Obsahuje shrnutí za celou dobu řešení a doporučení pro další postup.
Metodika pro využití procesů BIM v silničním stavitelství a při řízení projektů silničních staveb
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Karel Fazekas, Jan Valentin, Jan Lambert, Petr Pánek - Fakulta stavební ČVUT v Praze
Výsledek představuje metodiku postupné implementace BIM do praxe. Metodika implementace BIM je navržena do sedmi samostatných stupňů:
• přípravné práce;
• vymezení cílů;
• pilotní projekty projektové přípravy;
• pilotní projekty realizace;
• správa stavby/majetku;
• osvěta;
• implementace.
Zvládnutí výše uvedených stupňů posouvá metodiku opět dále na další stupeň. Jejich posloupnost je navržena tak, aby nešly přeskočit, avšak mohly být započaty s časovým překryvem. Je nutné si uvědomit, že samotné splnění všech sedmi stupňů samo o sobě hladký a bezproblémový náběh do povinného systému BIM nezaručí, a že bude nutné pracovat i po implementaci na dalším zdokonalování procesu, optimalizaci a revizích.
Úprava technických předpisů pro sledování, ověřování a analýzu rozpínavých reakcí
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Skanska a.s., Fakulta stavební ČVUT v Praze
Zpráva shrnuje aktivity a výsledky, které byly dosaženy za celou dobu řešení, se zaměřením na rok 2019. Je zde uvedena vazba na metodiku Ředitelství silnic a dálnic (dále jen ŘSD), zaměřenou na údržbu cementobetonových (dále jen CB) krytů vozovek (kam byla začleněna příloha zabývající se analýzou betonových vzorků z hlediska rozpínavých reakcí), metodiku Ministerstva dopravy zabývající se SEM/EDX analýzou betonových vzorků v souvislosti s identifikací výskytu rozpínavých reakcí, dále jsou zde uvedeny přínosy využití strusky při výrobě CB krytů, včetně některých netradičních zkoušek prováděných v této souvislosti v letech 2018 a 2019, informace o nové německé dlouhodobé zkoušce k hodnocení rizikovosti betonu z hlediska rozpínavých reakcí apod.
Závěrem jsou uvedena doporučení z různých hledisek a nastíněny kroky, jak v těchto aktivitách dále pokračovat, včetně informace o projektu navrženém do výzvy TAČR programu Doprava 2020+.
Tyto činnosti navazují na práci pracovní skupiny ŘSD pro ověření životnosti cementobetonových krytů vozovek, kterých se zástupci CDV pravidelně účastní.
V rámci řešení probíhala spolupráce s WP6, zejména v souvislosti s kompletací metodiky Ministerstva dopravy ČR.
Podklady a ověřené charakteristiky pro zpřesnění technických parametrů ČSN EN 13108-2 a souvisejících technických předpisů
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Jan Valentin, Pavla Vacková, Tereza Valentová – Fakulta stavební ČVUT v Praze),
Petr Bureš - Eurovia CS a.s
Výsledek tvoří soubor dat rozšířených charakteristik asfaltových směsí, které primárně označujeme jako BBTM a jsou navrhovány s maximální velikostí zrna 8 mm. Jedná se o úpravy, které jsou vhodné pro tenké až velmi tenké obrusné vrstvy v systémech asfaltových vozovek s vysoce únosnými ložními a asfaltovými podkladními vrstvami. Pro tento účel byly posuzovány a optimalizovány jak experimentálně navrhované asfaltové směsi BBTM (porovnáváno i se směsmi typu SMA s velikostí zrna do 8 mm), tak i směsi odebrané z konkrétní pokládky realizace vozovky dálničního typu. Získávány byly především charakteristiky, které standardně národní příloha v ČSN EN 13108-2, potažmo příloha národního aplikačního dokumentu uvedená v ČSN 73 6121 neuvádí. Jedná se o charakteristiky tuhosti, odolnosti asfaltové směsi proti šíření trhliny, jakož i posouzení vlivu laboratorního stárnutí asfaltové směsi na vybrané charakteristiky (především tuhost, vodní citlivost a odolnost proti šíření trhliny).
Výsledek je zpracován v podobě shrnující technické zprávy, která bude sloužit jako podklad pro další revize technických norem (zejména tedy národní přílohy pro tenké a velmi tenké asfaltové vrstvy), jak je uvedena v ČSN 73 6121 nebo jak je řešena samostatnou přílohou pro varianty s uplatněním vysokoviskózních CRMB v normě ČSN 73 6120.
Metodika pro aplikaci nových a progresivních diagnostických metod
na objektech dopravní infrastruktury
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Josef Stryk, Michal Janků, Jiří Grošek, Ilja Březina – Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Metodika z roku 2015 byla aktualizována a certifikována MD v roce 2018, proto tento výsledek zahrnuje související činnosti realizované v roce 2019. Na webových stránkách projektu CESTI, na které se odkazuje tato metodika, jsou uvedeny nové vzorové příklady uplatnění NDT metod – viz výsledek 2019_WP6_TE01020168V087.
Řešila se problematika úpravy textury povrchů vozovek s CB krytem v souvislosti s nedostatkem kvalitního kameniva. Zástupci CDV se pravidelně účastnili jednání pracovní skupiny ŘSD pro ověření životnosti cementobetonových krytů vozovek.
Příklady uplatnění NDT metod byly prezentovány na konferenci Dopravní infrastruktura 2019 a vyšel článek v impaktovaném časopise Construction and Building Materials, který uvádí srovnání 3 NDT metod - georadar, ultrazvuk a termografie.
Zapojení se do činnosti odborných skupin: Sekce povrchových vlastností vozovek (při České silniční společnosti) - předsednictví, Česká společnost pro nedestruktivní zkušebnictví - regionální skupina RS07 - člen výboru, CEN TC 227 WG5 - zastupování ČR.
Monitoring tunelů
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Jan Záleský, Jan Pruška – Fakulta stavební ČVUT v Praze, Lumír Miča, Martin Závacký, Alexandr Rozsypal – Fakulta stavební VUT v Brně
Zpráva pojednává o možnostech a dostupných metodách monitoringu tunelových staveb v návaznosti na řešení problému spolehlivosti nosných konstrukcí tunelů během jejich životnosti . tj. zajištění teoretických předpokladů v celém uvažovaném úseku tunelu
v horninovém prostředí i v konstrukci (vliv provádění podzemních staveb, nehomogenita horninového masivu, stárnutí materiálů, vývoj deformací, určení kritických míst konstrukce apod.). Na základě doporučení ŘSD jsou zpracovávána teoretická řešení vybraných problémů spřaženého primárního a sekundárního ostění v rámci řešení aktivit WP4 doplněná řešením otázky vhodných metod monitoringu stávajících tunelových konstrukcí, které lze provádět za provozu a jen ve výjimečných případech za výluky provozu při provádění oprav či údržby jiných zařízení ve vybavení tunelu. Aplikace doporučených metod umožní získání podkladů pro vyhodnocování průběhu stárnutí ostění (rozvoj trhlin, nárůst deformace apod.) za minimalizace narušení provozu podzemních děl.
Požární odolnost ostění tunelů
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Jan Pruška, Jan Kos, Daniel Jirásko, Kamila Cábová, Radek Štefan, Jakub Holan Fakulta stavební ČVUT v Praze
Požární bezpečnost představuje souhrn opatření, která musí zajistit, aby v případě požáru byla po požadovanou dobu zachována nosná funkce konstrukce, byl omezen rozvoj a šíření ohně a kouře ve stavebním objektu, bylo zamezeno šíření požáru na okolní objekty, osoby mohly opustit budovu a byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. Z hlediska pasivní požární ochrany je nejdůležitější zajistit nosnou funkci stavební konstrukce, tj. prokázat její požární odolnost. V současné době je problematika návrhu požární odolnosti konstrukcí staveb řešena v normě ČSN EN 13501-2 – Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení . Tato norma umožňuje pro silniční tunely použít přísnější teplotní křivky, které však nedefinuje. Zpráva Požární odolnost ostění tunelů vedle obecného popisu problematiky protipožárního ochrany nosných konstrukcí v tunelech podrobně rozebírá přístupy pro stanoven í požární odolnosti ostění tunelů používané ve světě a předkládá doporučení pro naše podmínky. Hlavním výsledkem jsou doporučení postupu návrhu požární odolnosti ostění tunelů v případě aplikace ČSN EN 13501-2 kap. 4.1
Vyhodnocení dlouhodobého sledování vozovek s CB krytem
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Josef Stryk, Jiří Grošek, Ilja Březina – Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Vít Šmilauer, Jan Valentin – Fakulta stavební ČVUT v Praze
Zpráva shrnuje aktivity a výsledky, které byly dosaženy za celou dobu řešení, se zaměřením na rok 2019. Popsány jsou zejména následující aktivity/výsledky týkající se sledování vozovek s cementobetonovým (dále jen CB) krytem:
• zkušební úsek vozovky s CB krytem s uplatněním strusky,
• dodatečné analýzy provedené na odebraných vzorcích – odolnost proti průchodu chloridových iontů,
• sledování stavu spár CB krytů,
• vymývaný povrch CB krytů,
• měření parametrů souvisejících s texturou povrchu, hlavně součinitele tření a hlučnosti metodou CPX,
• závěry a doporučení.
Tyto činnosti navazují na práci pracovní skupiny Ředitelství silnic a dálnic ČR pro ověření životnosti cementobetonových krytů vozovek, kterých se zástupci CDV pravidelně účastní a kde se prezentují dosažené výsledky.
Vzorové příklady uplatnění NDT metod
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Josef Stryk, Michal Janků, Jiří Grošek, Ilja Březina – Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Na webových stránkách projektu CESTI http://www.cesti.cz/index.php?page=NDT jsou uvedeny nové vzorové příklady uplatnění NDT metod, zejména pro georadar, vysokorychlostní deflektometr TSD, termokameru a modernizované zařízení TRT pro měření protismykových vlastností povrchů vozovek. Příklady uplatnění NDT metod byly prezentovány na konferenci Dopravní infrastruktura 2019 a vyšel článek v impaktovaném časopise Construction and Building Materials, který uvádí srovnání 3 NDT metod - georadar, ultrazvuk a termografie.
Na jednání Sekce povrchových vlastností vozovek (při České silniční společnosti) dne 1. 3. 2019 byly prezentovány aktuální informace z oblasti měření a hodnocení proměnných parametrů vozovek.
Workshop CESTI 2019
Uspořádání workshopu. Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatel: Petr Bílý
http://www.cesti.cz/index.php?page=wc19
Data a inventarizace modelu LCA pro verifikaci dopravní infrastruktury s aplikací konvenčních a „zelených“ technologií
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Libor Špička, Martina Bucková, Roman Ličbinský – Centrum dopravního výzkumu v.v.i.
Výsledkem je aktualizovaná a rozšířená databáze programu GEMIS (Global Emissions Model for Integrated Systems) o nové procesy výroby materiálů používaných v silničním stavitelství. Zdrojem informací pro aktualizaci a tvorbu nových procesů byly údaje od provozovatelů jednotlivých zařízení, informační systém EIA a odborné články. Bylo vytvořeno několik variant jednotlivých procesů, které zahrnovaly jak nejčastěji používané, tak i alternativní technologie. Databáze byla rozšířena o mixy paliv, zahrnující alternativní paliva (TAP, pneumatiky, masokostní moučka), které jsou využívány pro výrobu procesního tepla při výrobě cementu. Všechny použité energie byly aktualizovány na rok 2020. Takto vytvořená databáze představuje otevřený systém a může být dle potřeby rozšířena a aktualizována o inovativní materiály v souladu s technologickým vývojem. Představuje základní prvek environmentálního hodnocení dopadů aplikace různých materiálů pro stavbu silniční infrastruktury.
Metodika pro aplikaci 3D MKP modelů při vozovkové analýze
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Petr Pánek, Ludvík Vébr, Jakub Veselý – Fakulta stavební ČVUT v Praze
Výsledkem je necertifikovaná metodika pro aplikaci 3D MKP modelů pro praktickou analýzu tuhých CB vozovek. Metodika obsahuje základní informace o možnosti modelování zatížení, geometrie a jednotlivých prvků CB vozovky od materiálových vrstev až po prvky výztužné. Dále stanovuje, jakým způsobem zohlednit jednotlivé faktory ovlivňující chování CB vozovky (během výstavby i její životnosti) a např. jak optimalizovat výpočetní úlohu pro jednotlivé druhy analýz (statická, nebo cyklická/dynamická únavová analýza). Metodika je využitelná také k určování napjatosti při speciálních atypických zatíženích CB vozovek (kontejnery, letadla, nakladače) a při použití netradičních skladeb podkladního systému (podlahové a stropní konstrukce, kombinované vozovky). Výrazným posunem v oblasti modelování např. únavového chování byla spolupráce na tomto tématu s kolegy z Katedry mechaniky, FSv ČVUT v Praze (spoluřešitelé v rámci projektu CESTI). Metodika přispívá k přesnější predikci chování tuhého vozovkového systému vozovek pozemních komunikací, při jeho návrhu, nebo např. pro predikci životnosti, nebo zbytkové životnosti vozovky. V metodice je uvedeno několik praktických příkladů využití MKP ve vozovkové analýze.
Vozovky v tunelech
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Jan Pruška, Jan Ježek, Petr Mondchein – Fakulta stavební ČVUT v Praze, Jiří Fiedler – Eurovia CS a.s.
Použití asfaltových krytů vozovek v silničních a dálničních tunelech v České Republice není prozatím normově ukotveno v základních směrnicích pro navrhování těchto objektů. Zásadním technickým průvodcem pro projektování silničních a dálničních tunelů je norma ČSN 73 7507 „Projektování tunelů pozemních komunikací“. Rešeršní činností i činností ve spolupráci s experty v oblasti technologie asfaltových krytů je vytvořena studie, která doporučuje konkrétní typy asfaltových směsí tak, aby splňovaly vysoké nároky na jejich použití v tunelových stavbách, a to z hlediska: technologie pokládky a emisní zátěže, údržby, snižování protismykových vlastností, barvy (zesvětlování) a v neposlední řadě odolnosti vůči požáru. Kromě zaměření se na pokládky asfaltových směsí je dále práce zaměřena na možnosti náhrady původních CB krytů ve starších tunelech asfaltovými vrstvami.
Postupy pro strategie bezpečné evakuace lidí při požárech v metru
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Kamila Cábová, Frantušek Wald, Martin Bernas – Fakulta stavební ČVUT v Praze, Tomáš Apeltauer, Petra Okřinová, Jiří Apeltauer – Fakulta stavební VUT v Brně
Model vestibulu hlavního nádraží a jeho propojení s modelem stanice metra, za účelem vyhodnocení rizik, která tento dopravní uzel má z pohledu ochrany měkkých cílů.
Bude sloužit jako podklad pro analýzy projektové dokumentace s využitím modelů evakuace pro plánovanou rekonstrukci dopravního uzlu a současně pro navazující přepravní vztahy pěších.
Spolupráce na takto zaměřená témata probíhala s Pražským dopravním podnikem (správcem metra) a Správou železniční dopravní cesty.
Inovace technických podmínek se zapracováním pokročilých výpočtových nástrojů při navrhování vozovek
Typ výsledku O – ostatní
Zpracovatelé: Petr Mondschein, Ludvík Vébr, Petr Pánek, Jan Valentin, Pavla Vacková – Fakulta stavební ČVUT v Praze, Petr Bureš – Eurovia CS a.s., Michal Varaus, Petr Hýzl – Fakulta stavební VUT v Brně
Inovace se dotýká požadavků, technických parametrů a přístupů výpočtu, které jsou uvedené v technických podmínkách MD ČR, TP 170, v Technicko-kvalitativních podmínkách, TKP 7 a v podobě vybraných parametrů též v nově zpracované normě ČSN 73 6120. Problematika se dotýká jednak zavedení vybraných parametrů charakterizujících provozní výkonnost vozovky ( performance- based characteristics ) a jednak navržených úprav některých technických parametrů, jež se využívají při numerickém výpočtu vozovky ve smyslu stanovení mezní úrovně porušení. V tomto ohledu se tak jedná především o úpravu některých vstupů typu únavových charakteristik a modulu tuhosti nových typů asfaltových směsí a to včetně stanovení odpovídajícího Poissonova čísla. Dále jsou součástí podkladů pro inovaci technických předpisů zahrnuty i nově navrhované parametry vymezující kvalitu asfaltové směsi z hlediska nízkoteplotních vlastností a to v podobě charakteristik, které lze odvodit z iniciace a propagace mrazové či únavové trhliny. Pro betonové vozovky jsou následně shrnuty a vymezeny předpoklady zahrnutí nově definovaných přístupů s využitím FEM modelování, jak jsou v rámci CESTI podrobněji specifikovány i dalšími výsledky. Tedy v případ tohoto výsledku není rozvinuta a popsána vlastní inovace 3D FEM modelu, ale princip jejího využití při vlastním dimenzování tuhé vozovky.
Projekt INFO 